16. blog post CZ

Socialní inovace mezi nás

Zaniklý křížek, květiny na zábradlí a děti přebíhající ulici aneb tři v jednom

V našem blogu píšeme o sociálních inovacích, které fungují v našem okolí. Tato je trochu výjimečná – objevili jsme ji v jejím začátku, kdy krokem jedna je občanská iniciativa. O to je to dobrodružnější – můžeme sledovat v reálném čase, jak taková inovace vzniká a čím se musí prokousat. Tak tedy: tři lidé a společný zájem o jednu lokalitu - Ivo zde bydlí a pracuje, Markéta v místě provozuje veřejnou prádelnu a Mílu zajímá její historie akcentovaná zaniklým křížkem. Pro svou iniciativu založili webové stránky, jejichž banner hlásá: 

U křížku.

Nároží Lidické a Lužánecké ulice v Brně. 

Historie, současnost, vyhlídky

A proč se tímto místem zabývat? Patriot Ivo silně vnímá dopravní paradoxy místa – ulice podél řady domů je průjezdná pro auta, které mají jen o pár metrů dál paralelní silnici. Bez retardéru a jakéhokoliv označení je zcela zbytečně zatížená dopravou v míře, která obytné zóně nepřísluší. Z protějších vchodů mohou vyběhnout děti a mohou lehce opomenout blížící se vozidlo. Ale i babička, šourající se nedostatečnou rychlostí přes cestu má problém a ani prve zachmuřenému provozovateli místního kebabu se úplně nelíbí, že by jeho zákazníkovi, který se právě chystá se zakousnout do voňavé pochoutky, mu tuto vyrazil z ruky úlek ze skřípajících brzd (v lepším případě).

Podnikavá Markéta přišla s nápadem přinést na místo kus přírody. Květináč zavěšený na zábradlí naproti zastávce propůjčuje místu nový význam a vyzývá k zastavení.

Historičku Mílu zajímají historické souvislosti. Co se stalo s křížkem, který tu stál a jak tato oblast žila v minulosti. Považuje za důležité místo přetvářet s vědomím jeho kořenů.

A kde je v tom všem ta inovace? To byste na nároží Lidické a Lužánecké museli být 18., 19. nebo 20. 5. 2016 mezi polednem a půlnocí. Viděli byste bavící se hloučky lidí kolem paletových laviček a stolků vytažených na ulici, viděli byste květiny v truhlících zavěšených na zábradlí oproti tramvajové zastávce a úsměvy na  obličejích kolemjdoucích, slyšeli byste hudbu a cítili byste se jako doma. Ulice je pro auta uzavřena a pěší si mohou na tři dny oddychnout, zastavit se, jen tak pobýt. Místní hospůdka je základnou nejen pro Ivoše, Markétu a Mílu v akci, ale také pro místní uměleckou skupinu, sousedy a všechny kolemjdoucí. V Brně probíhá Týden města a toto nároží se podařilo zútulnit. Aspoň na chvilku bude patřit více lidem a méně autům.

Chceš na takovou bezva akci recept? Tady je v 5ti krocích:

1) Spoj se s těmi, kdo v místě žijí, pracují, znají ho a mají ho rádi

2) Přemýšlej o současném stavu a hledej způsob, jak by šlo zlepšit to, co dělá problémy

3) Najdi pro svou iniciativu spřátelenou širší platformu, která je už oficiálně „posvěcená“ nebo dobře známá a kladně přijímaná

4) Aktivizuj sousedy a spolu s nimi se dovídej o místě co nejvíce

5) Dej dění dostatek prostoru a vytrvej v jeho neustálém posouvání, krůček po krůčku

Ivoše, Mílu a Markétu jsme poprosili o povídání. Ihned souhlasili. Setkali jsme se před místní hospůdkou. Přišel i Mílin pes. Tedy – byl přinesen.

Ivo: „Začalo to mým naštváním na (ne)bezpečnost místa zhruba 2 roky zpátky: tento prostor byl projektován v 60. letech minulého století a dnes už tato koncepce nevyhovuje. Chtěl jsem zapojit místní, tak jsme tady udělali sousedské grilování – přišli pamětníci, seznámili jsme se, jedna paní dokonce přinesla staré mapy. Obešel jsem všechny obyvatele v okolních domech a požádal je o podpis petice za zvýšení bezpečnosti místa. Získal jsem také zástupce politické reprezentace – líbí se jim nápad na proměnu místa a chtějí z toho udělat modelové řešení pro nevyhovující městský prostor. Věřím, že to tady může být velmi hezké a cítím, že je tu obrovský potenciál. Místo by mělo sloužit všem, ne jen autům, jak je tomu teď.

Markéta: Já mám na starosti kytičky v truhlících na zábradlí naproti tramvajové zastávce. Začalo to jako nízkonákladové, trochu punkové řešení, protože jsme se nikoho na nic neptali. Nádoby s kytkami jsme v rámci akce Týden města 2016 zavěsili na zábradlí a vyzvali občany, že si mohou vzít na starost jejich zalévání.

Ivo: Už první den po instalaci kytek jsem zaznamenal, že něco je jinak: lidé procházející kolem zábradlí měli na tváři úsměv. Se zájmem se zastavovali a četli si naši info tabulku či si kytičky fotili.

Markéta: Nevěděla jsem, že kvůli pár květináčům na zábradlí musíme mít povolení. Úředníci ale neumí takovou situaci řešit – je to nevýdělečné, jen tak pro radost. Čím déle se tím zabývají, tím je to složitější. Naposledy mě nutili podepsat nějaké prohlášení zodpovědnosti za rizika, které nemusí mít ani ředitel jaderné elektrárny.

Míla: studovala jsem historii a toto místo mě zaujalo. Mým cílem je obnovit zmizelý křížek, třeba jen symbolicky, a tak navázat na paměť místa. Ta bohužel čítá i tragickou událost - kdysi tady auto přejelo 12letou holku. Střípky informací máme od místních. Prý i křížek by se snad dalo dohledat na nějaké faře v okolí Brna, kam byl údajně kdysi převezen. Vtip je v tom, že dokud se nevytvoří platforma, tak lidé nemají tyhle věci komu říct.

Ivo: Nastěhoval jsem se sem v r 2005 a ze začátku jsem to takhle nevnímal. Dnes cítím, že místo se opravdu může proměnit v příjemné a bezpečné zákoutí, kde se můžeme setkávat se svými sousedy. Díky tomu, že děláme dílčí kroky, přicházejí noví a noví lidé a každý něco přinese. V propojování se realizuje změna, kterou dneska ještě nejsme úplně schopni dohlédnout. Nemáme totiž jasný cíl ve smyslu za pět let tady bude to a to, ale žijeme změnu v drobných posunech, která je dílem všech zúčastněných.

Ivo, Míla a Markéta nás svým postojem a aktivitami nadchli. Pokud bych měla tento typ občanské angažovanosti popsat charakteristikami sociální inovace, řekla bych, že je „líná“. Nabízí se taky přívlastek „pomalá“, ale ten si už rezervovali zastánci vaření. Zdá se mi ale, že líná v sobě víc zahrnuje požitek z dění – zní tam hudba, voní to, hlasy se prolínají a při vzájemném povídání tvoří na ulici dosud neznámý zvukový prvek. Pokud se iniciativa dovrší, bude možné se na nároží Lidické a Lužánecké jednoho dne líně protáhnou a pronést:  áách, jak příjemné je tady pobýt..

Text Anna

Foto Polina

This blog is a part of the project Empowering Youth To Become Social Innovators, realised under the Erasmus+ partnership programme. The project is coordinated by a Czech NGO DYNAMA, z.s., seated in Brno and an Estonian NGO Youth Club Active, seated in Tallinn. This project contributes to the development of non formal learning of the youth.