20. blog post CZ

SOCIALNÍ INOVACE MEZI NÁS

Krása použitých rýžových pytlů a poškrábaných lahví od koly

Dia je mladá žena, která si je vědoma důsledků lidské činnosti na životní prostředí a kvalitu života. Žije životem studentky dějin umění v Brně a nedávno přišla na naši dílnu na téma sociální inovace a přinesla výsledek svého osobního projektu – tři ručně vyrobené originální baťohy z rýžových pytlů. 

Také přinesla otázku: Jak to udělat, aby si lidé víc uvědomovali dopad svých činů na životní prostředí a na život? Její projekt je osobním příkladem hledání odpovědi, je inspirativní a může podpořit naše přemýšlení o souvislostech. Svůj nápad, kterému projektem dala život, má velký potenciál se dále vyvinout do podoby sociální inovace v oblasti propojování komunit, zacílení pozornosti na redukci dopadů lidské činnosti na životní prostředí, či dokonce navrácení do života již zapomenuté praktiky, které ctily rozumnou spotřebu a redukci odpadů. Lidem to není jedno. Důkaz toho mě zaujal zcela nedávno při obyčejném povídání u kafe, kdy kamarádka popisovala své zážitky z cesty na Filipíny. Představ si, říkala s hlubokým oceněním v hlase a očima zářícíma nadšením: každý týden vezme chudý chlapík z horské vesničky motorku a trmácí se s nákladem prázdných lahví od Coca Coly na vzdálené sběrné místo. Tam čeká na auto, které je vyzvedne a pak se v horku vrací po hrbolaté cestě zpátky. Celá štrapáce mu trvá dobrý půlden! Aniž si to uvědomují, tito jednoduší, drobní a vždycky se usmívající Filipínci tímto dávají použitým lahvím od Coly úžasnou hodnotu – při pití tohoto nápoje můžeš obdivovat krásu poškrábaného skla a zároveň mít hřejivý pocit, že jsi mezi těmi, kdo se opravdu starají o místo, kde žijí. 

1) Co se muselo stát, abys ušila svůj první baťoh?

No, tak především museli mí rodičové jednoho dne koupit 10 kg jasmínové rýže v tak hezkém pytli, že myšlenka na jeho další využití se vynořila v podstatě sama od sebe. Pytel měl samozřejmě potřebnou nosnost a velikost byla taková - baťohová, takže jsem doma sedla za šicí stroj a za chvíli byl na světě prototyp.

2) Co bylo na realizaci Tvého nápadu nejtěžší?

Nejobtížnější bylo rozhodně období před tím, než jsem si pořídila vlastní šicí stroj. Do té doby jsem používala postarší kus, který jsme měli doma, a bohužel to nebyl ten typický případ starého spolehlivého stroje - právě naopak. Veškeré operace s ním zabraly mnohem víc času, než by samy o sobě musely, a to bylo dost demotivující. Taky jsem se ze začátku pochopitelně trošku potrápila s technickým řešením “střihu” batohu a se samotným šitím. Na jednu stranu na tom vlastně nic není, na druhou stranu si člověk musí najít cestičky, jak pracovat s materiálem, který k šití není primárně určený, a moc se u toho nenavztekat.

3) Co si na této zkušenosti nejvíc ceníš?

Ověřila jsem si, že můžu vytvořit velice funkční a produkt pomocí procesu, který je v podstatě opakem klasické produkce, což je pro mě hodně důležité a těší mě, když vidím kamarády, jak mé baťohy často nosí a jsou s nimi spokojení. Taky mě baťohy dovedly k realizaci mého prvního workshopu pro veřejnost, díky kterému jsem získala skvělou zpětnou vazbu na svou práci a zároveň zjistila, že je spousta lidí, kteří by se rádi naučili baťohy z pytlů od rýže vyrábět, a že je v mých možnostech jim během pár hodin know-how předat, takže zručný účastník workshopu může za dvě hodinky odejít s vlastnoručně vyrobeným baťohem.

4) Kdo se s Tebou podílí na realizaci?

Moje skvělá kamarádka Anička je doteď můj nejspolehlivější zásobitel, když přijde na shánění pytlů, vždycky mi nějaké vyprosí na asijské tržnici. Šití prozatím zvládám sama, zásobuju baťohama hlavně kamarády a příležitostné zájemce, kteří baťoh zahlídnou na něčích zádech a zjistí, že po takovém taky touží.

5) Co je na tomto výrobku inovativní?

No, v tom nejužším smyslu je samozřejmě inovativní v tom, že jde o baťoh vyrobený z pytle od rýže, který by buď skončil v koši nebo v lepším případě dál sloužil jako pevný pytel na cokoliv. Pokud z něj však vyrobíme komplexnější produkt, třeba batoh, jednak značně prodloužíme aktivní život takového pytle, ale zároveň není třeba, aby se obdobně funkční produkt vyrobil na druhém konci světa a putoval až k nám. Jednoduše využijeme zdroje, které jsou kolem nás a k dispozici v podstatě v anti-spotřebním duchu.

6) V čem je tato iniciativa užitečná?

Jsem přesvědčená, že velká část klíčových problémů, které jsme si pro sebe jako lidstvo vytvořili, a se kterými se v současnosti potýkáme, má kořeny v poněkud neurvalé produkci a spotřebě. Moje iniciativa je jenom maličký kousek velké mozaiky, ale věřím, že díky působení všech ostatních projektů s podobnou myšlenkou, by postupně mohlo docházet k obecné normalizaci uvědomělejšího způsobu nakládaní s lidskými i přírodními zdroji.

7) Jak plánuješ tuto inovaci dál rozvíjet? 

V brzkém budoucnu se rýsuje rozjetí jednoduchého webu, na kterém budou k omrknutí aktuální baťohy na prodej a možnost mě v případě zájmu kontaktovat. Zároveň bych se ráda víc věnovala workshopům, což vypadá nadějně, na jaře by pár dalších mohlo proběhnout.

8) Co bys vzkázala lidem, kteří by rádi realizovali užitečný nápad?

Těžko vzkázat něco, co nebude znít jako klišé. Zkrátka do toho! Přemýšlejte v souvislostech a inspirujte lidi kolem sebe!

Text Anna

Foto Polina

This blog is a part of the project Empowering Youth To Become Social Innovators, realised under the Erasmus+ partnership programme. The project is coordinated by a Czech NGO DYNAMA, z.s., seated in Brno and an Estonian NGO Youth Club Active, seated in Tallinn. This project contributes to the development of non formal learning of the youth.